Podle metodiky Mezinárodní organizace práce se za nezaměstnaného je považována osoba schopná a ochotná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Všeobecně je nezaměstnanost považována za vážný ekonomický problém a to zejména dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).

V souvislosti s mírou nezaměstnanosti bývají zveřejňovány i další ukazatele, které popisují trh práce. Mezi tyto ukazatele patří zejména (více o těch to ukazatelech na):

• Změna v počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti  ( Jobless Claims Change)
• Pokračující podpory v nezaměstnanosti (Continuing Claims)
• Počáteční žádosti o podporu v nezaměstnanosti (Initial Jobless Claims)
• Změna v zaměstnanosti (Employment Change)
• Změna v zaměstnanosti na plný úvazek  (Full Time Employment Change)
• Změna v zaměstnanosti na částečný úvazek  (Part Time Employment Change)

Vliv nezaměstnanosti na finanční trhy
Všeobecně se má za to, že nízká míra nezaměstnanosti může mít pozitivní vliv na zvyšující se spotřebu a zároveň na růst inflace. Vysoká míra nezaměstnanosti snižuje poptávku a tlačí inflaci dolů. Míra nezaměstnanosti se chová je významný ukazatel  hospodářské činnosti a to zejména proto, že je znám dříve než HDP.

Relevance: střední dopad na trh